Působením vlhkého tepla a chemických činidel jsou vlákna zvířecích chlupů opakovaně mačkána mechanickými vnějšími silami. Vláknité agregáty se postupně smršťují a pevně se proplétají a vzájemně proplétají za vzniku plstí. Tato vlastnost se nazývá smršťovací vlastnost vlněných vláken. Vlněné tkaniny lze frézovat a důvod je velmi komplikovaný. Mechanismus mletí vlněných vláken má obecně následující důvody.
Pod mikroskopem bylo pozorováno, že povrch kašmírového vlákna je pokryt mnoha šupinami. Volný konec šupin směřuje ke špičce kašmírového vlákna. Když je přítomno smršťovací činidlo, kašmírové vlákno se navlhčí a roztáhne, což způsobí otevření šupin. Když na kašmír působí určitá vnější síla, kašmír se začne pohybovat, což způsobí, že vlákna vlny mají směrové tření. To znamená, že koeficient tření podél stupnice je malý a koeficient tření v opačném směru je velký. Mezi obráceným a směrem je rozdíl koeficientů (to znamená, že při tření vlákna je koeficient tření ve směru opačném ke stupnici vždy větší než koeficient tření ve směru podél stupnice). Navíc v prostředí vnější vlhkosti a tepla a za přítomnosti chemických přísad (smršťovacích činidel), kdy je vlněný svetr opakovaně třen mechanickými vnějšími silami, bude mít tendenci se pohybovat jedním směrem ke kořenovému konci vlákna. Kromě toho bude vlněný svetr Vynikající roztažnost, pružnost a prostorové zvlnění usnadňují pohyb vlněných vláken, což způsobuje, že se vlněná vlákna prolínají a zaplétají do sebe, což má za následek propletené plstění. Konce vlny se postupně odkrývají na povrchu látky, díky čemuž látka vypadá dobře a je na ní příjemný pocit. Bohatá, měkká textura a dobrý efekt udržení tepla. Praxe ukázala, že jemný kašmír má více šupin než hrubá vlna, takže srážlivost jemného kašmíru je lepší než srážení hrubé vlny. Vlna má více šupin než králičí srst, takže vlna má lepší srážlivost než králičí srst.
